Paměť mojí babičce

Několik generací mongolských žen a strhující vyprávění, které vás přenese do mongolských stepí, jurt a taky do … Ulanbátaru.

Nechápu, jak se podařilo české autorce získat takové interní a niterné informace, ze kterých poskládala tento citlivý román. O mongolské rodině, o tom, jak žijí dnešní mongolské dívky, měnící se ve slečny a ženy, toho ví opravdu hodně. Všechno jí to po pár stránkách začnete věřit a když zjistíte, že zde jako studentka kulturologie a mongolistiky pobývala, nechcete se od knihy odtrhnout. Je to lepší než cestopis a tak se o Mongolsku a i jeho stinných stránkách tolik dozvíte. Celá kniha je od začátku protknuta nespočtem mongolských výrazů, na které si za chvíli zvyknete a zařadíte je na chvíli do svého běžného slovníku.

„Jako by se babiččinou smrtí naše rodina začala nějak po malejch kouskách drolit jako chátrající ovó, který přestává zajímat svý uctívače a kámen po kameni se propadá do stepi.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *