Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Proč si přečíst Zulejka otevírá oči?
Četli jste někdy nějakou knihu z Tatarstánu? Tušíte, kde se nachází? A jeli byste tam?
Po přečtení všech knih od kazaňské autorky Guzel Jachiny se Tatarstán dostal do mého travel wish listu hodně vysoko.
Atmosféra knihy a (nucená) cesta po Tatarstánu je umocněna řadou tatarských slov, které Jachina v textu hojně využívá. Zintenzivňují dojem z místa, přes místní jazyk poznáváme kulturu tohoto národa, jejich staré legendy a mýtické postavy.
Kde jsem knihu četla
Doma 🙂 Je to přesně ta z knih, díky které se nadchnete pro cestu do nové země. Vykreslí ji tak pestře, hluboce, s mnoha reálnými historickými a společenskými odkazy na život lidí v Tatarstánu v meziválečném období, že i když sedíte doma v křesle, cestujete prstem po mapě, hledáte si všechna ta zvláštně znějící místa, vykreslují se vám ty dálavy, vlaky, řeky … že nejste daleko od koupě letenky do Kazaně 🙂
O knize
S příběhem třicetileté Zulejky procestujete Kazaňskou oblast, kam je hlavní hrdinka v r. 1930 násilně odvlečena z rodné vesnice Julbaš jako kulacký živel a prožijete s ní úmornou, nebezpečnou, ale také kulturně pestrou cestu vlakem někam…na Sibiř. Cestující neví, kam je vezou, ani co tam budou dělat. Přes východně znějící jména sibiřských měst jako Omsk, Novosibirsk, Mariinsk či Ačinsk se notně zmenšená osádka vlaku dostává až do Krasnojarsku, kde zažije nebezpečné situace na říční lodi plující po rozvodněné Angaře, na jejíchž březích nakonec nachází…a to si fakt přečtěte.
Úryvek z knihy:
„Angara – ta je pro někoho matka, pro někoho sestra, pro někoho macecha a pro někoho hrob.“
Nečtu knihy o válce, utrpení, natož o sovětských gulazích…jenže tenhle příběh je tolik nabitý vůlí, chutí žít a tu a tam i světlými momenty, které Zulejku drží při životě, že nelze než souhlasit s Janem H. Vitvarem:
„Nejoptimističtější příběh z gulagu, jaký jste si kdy mohli přečíst.“
O autorce
Narodila se v Kazani, hlavním městě Tatarstánu, do rodiny lékařky a inženýra. Doma se mluvilo tatarsky, ruštinu se začala učit až s nástupem do školky. V Kazani absolvovala Fakultu cizích jazyků na Kazaňské státní pedagogické vysoké škole. Od roku 1999 žije v Moskvě, kde vystudovala Fakultu scenáristiky Moskevské školy filmu (2015). Jednotlivé kapitoly její románové prvotiny Zulejka otevírá oči vyšly nejdříve v časopisu Sibirskije ogni. V knize vycházela z babiččiných zkušeností se zatčením a exilem v Sovětském svazu 30. až 40. let. Přesto se jí dlouho nedařilo najít pro toto dílo vydavatele. V roce 2022 odsoudila otevřeným dopisem invazi Ruska na Ukrajinu, a to krátce po jejím zahájení.
Závěr
- Autorka: Guzel Jachina
- Vydal: Prostor
- Rok vydání: 2017
- Počet stran: 407