Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
Itálie | Řím
Proč si vzít knihu do Říma?
Je horký červenec, já vedrem zmožená ležím v Itálii na posteli, přemáhám se dojít aspoň pro pití, ale jediné, co zvládnu, je číst knihu o Římě a všech jeho podobách. Otevírám kapitolu s nápisem:
„Léto“
Úryvek z knihy:
„Od jedné do čtyř se nikdo nehýbe. Rolety jsou dole, vchody zavřené – klidně by mohly být 3 hodiny ráno. Zkusím římskou siestu, lehnu si na prostěradlo, ale je to beznadějné. Potím se. Z toho, co vidím, léto vytlačuje Římany na okraj, do rán a večerů, na předměstí a do letních sídel. V centru města v horku letního odpoledne jsou kostely jediným útočištěm…Chci v těch kostelech zůstat celé hodiny, chci si svléct košili a ležet na mramoru, hrudníkem na kameni, nechat přes sebe proudit nekonečný soumrak.“
Lépe bych atmosféru dnešního italského odpoledne nepopsala. A proto máme básníky a spisovatele. Kniha je živou oslavou Říma, jeho vůní, chutí, architektury a specifického rytmu života. Must have in my backpack!
Kde jsem knihu četla
V Benátkách a Římě – tam se děj odehrává především v Trastevere, na vrchu Janiculus, v Citta del Vaticano, u Pantheonu a v Umbrii.
O knize
Anthony Doerr se na rok stěhuje se svou rodinou do Říma, aby tu dopsal knihu, ale víc než to se mu do hlavy a jeho zápisníků dere Řím. Takový, jaký je, očima Američana, který nezná nutellu, siestu, otevírací dobu italských bank a který se diví jako dítě. Když člověk chodí po římských náměstích či návrších, v jakémkoliv ročním období, Doerrovy postřehy mu vytanou na mysl jako poetické a přesto tolik přesné črty o Římě a jeho obyvatelích.
Anthony Doerr je americký spisovatel a držitel Pulitzerovy ceny za román Jsou světla, která nevidíme.