Madrid. Oproti Barceloně či Seville otloukánek. I co se knih, odehrávajících se v jeho ulicích a čtvrtích týče. A tak nezbylo než sáhnout po příběhu, který se zdánlivě jeví jako červená knihovna, naštěstí v druhém plánu překypuje atmosférou frankistického Španělska pozorovaného bohatými Američany z lenošek luxusního hotelu Castellana.
Autorka se nemaže ani se Španěly, ani Američany, nezatěžuje zbytečně historickými fakty a přece na vás vykoukne plnotučný, místy hrůzný příběh z dob ne tak úplně dávné (2. pol. 20. st.) Zastyděla jsem se, jak málo vím o tom, co se po 2. sv. válce ve Španělsku, pod nadvládou generalisima Franca, všechno dělo. Proti vlastním lidem. Pro ty, co se chtějí ponořit do epického příběhu a nasát atmosféru Madridu 50. – 60. let jen doporučuji.
„Nemluv. Nic neříkej. Estamos más quapos con la boca cerrada. Se zavřenou pusou jsme hezčí.“
