Řím. A všude na dosah je krása

Nečtu bedekry. Nečtu cizí popisy míst. Nechci si číst o tom, co někdo jiný zažil v místě, kam se chystám. Tento poetický popis Říma je však v mnohém jiný a proto se prodral tou úzkou skulinkou s názvem „bedekry nikdy nečtu“ v mé hlavě. A proč?

Knihou procházíte jako Římem samotným. Žádné nudné dělení na: Vatikán, centro historico, Trastevere. Místo toho je kniha členěna jako hudební dílo, se svým andante, moderato, crescendo či forte, protkána slušným výčtem míst, kvůli kterým beztak do Říma jezdíme – tratorie, osterie, gelaterie, enotecy, cafe či piazzy a piazzety. Je to poetická oslava Říma, jeho obyvatel, stylu života, famózně muzikální italštiny, gest a hlavně – příběhů všech těch velkých i malých rodin, které tu 50 či 100 let provozují své malé kuchařské ráje.

„Je čas na oběd, karafu vína, slova nad ubrusem. Je čas na cestu, na helmu a skútr, na Vespu, tu předoucí krásku s pár vráskami na bocích. Je čas na aperitivo, posedět v podvečer, upíjet Campari spritz, ujídat olivy, mluvit. Je čas na rozhovor s náhodným kolemjdoucím. Je čas zastavit se.“

Pin Maly
ROMA. Ta jedna jediná.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *